TISÍC PEAKPOINTŮ!!!

Když jsme na jaře roku 2020 oznámili na sociálních sítích spuštění aplikace Peakpoint, netušili jsme, jaké nadšení ze sběru peakpointů u některých milovníků turistiky probudíme. Peakpoint-mánie baví, motivuje, inspiruje… Evidujete si počty svých výstupů, soutěžíte, zvyšujete svůj výkon. Aplikace Peakpoint je pro vás ale také zárukou toho, že hodnoty sport, lidé a příroda budou vždy respektovány.

Nechtěli jsme být jen obyčejnou turistickou aplikací s desetitisíci kopečky, pouhou soutěží ve sběru bodů za výstupy na hory ani projektem, který bezhlavě tahá turisty na nejexponovanější místa v horách…  Naším cílem bylo vás inspirovat k vyrážení do přírody, zlepšovat fyzickou kondici, ale taky probudit společenskou odpovědnost v každém z nás. 

Proto s vámi komunikujeme na sociálních sítích, našich společných akcích v horách a naši největší fanoušci jsou také aktivní ve facebookové skupině Peakpoint friends. Tam vám k vašim kulatým výkonům gratulujeme a společně se radujeme z možností, které nám hory dávají. Dali jsme si nelehký úkol - najít kompromis mezi potřebami nás lidí a potřebami přírody. Jsme proto rádi, že s aplikací Peakpoint v horách pracujete na zlepšování své kondice a to stále s respektem a úctou k našim hodnotám…

Gratulujeme uživatelům, kteří překročili hranici 1000 Peakpointů!

Pořadí

Jméno

Přezdívka uživatele v APP

Dosažení hranice 1000 PP

1.

Jaroslav Bukovský

-

Listopad 2020

2.

Radovan Stareček

-

Červenec 2021

3.

Dagmar Majková

-

Červenec 2021

4.

Pavel Hanuš

-

Únor 2022
5. Pavel Bilík - Únor 2022

 

Za každou výpravou do hor je konkrétní příběh… Každý má své důvody, proč do hor vyráží a co v nich hledá...  První borce – uživatele, kteří dosáhli hranice tisíc peakpointů jsme se proto rozhodli oslovit a představit vám je blíže, ať už jsou vám inspirací, motivací nebo odpovědí na otázku, proč se do sbírání peakpointů  zapojit také… 

JAROSLAV BUKOVSKÝ

Jaroslav-Bukovsky-1

Jarda je dlouhá léta členem Klubu českých turistů a historicky první peakpoint hunter, který překonal hranici 1000 peakpointů!!!

Svůj 1000. peakpoint získal 29.11.2020 na nejvýchodnějším bodu České republiky v Jablunkovském mezihoří. Největší počet peakpointů má Jarda z Bezručovy vyhlídky (467 m n.m.), Pískovny (584 m n.m.) a Červeného kamene (690 m n.m.) v Beskydech.  Všechny tři vrcholy leží v blízkosti jeho bydliště. „Tyto vrcholy pro mne tvoří lesní atletickou dráhu, kde velmi často trénuji a udržuji svou fyzickou a psychickou kondici", říká.

V historii Peakpoint tak už bude vždy tato trasa zapsána jako Jardova stezka

Do kopců s sebou Jarda vždy bere svůj smartphone, nabitý na 100 % a pro jistotu ve studenějších měsících i power banku se zásobou energie, a to nejen kvůli Peakpointu, ale také vlastního bezpečí.

Jardy jsme se zeptali, jak se udržuje v tak dobré kondici a kde bere tolik energie....

"Už přes 6 let dělám nordicwalking (NW) - jako doplněk ke svému hlavnímu sportu, kterým je cyklistika. NW jsem spojil s chozením po kopcích s aplikací Peakpoint. NW procvičí v prudkých stoupáních téměř celé tělo a mnohdy je to daleko náročnější než posilování ve fitness. Když Covid-19 uzavřel fitka a tělocvičny, vřele doporučuji zařadit NW jako výbornou náhradu. Na horách procvičím tělo, upevním psychiku a často prožiji mimořádné zážitky, které se mi občas podaří zachytit i na fotografiích. Doporučuji chodit ve skupině s přáteli, poněvadž je to daleko zábavnější, tým vás motivuje k vyšším výkonům a platí to klasické – sdílená radost – dvojnásobná radost. Sdílená starost – poloviční starost. A když chodíte ve skupině, tak se taky daleko více nasmějete. A to, o čem píšu, vřele doporučuji nejen Peakpoint hunterům, ale všem, kteří chtějí být v dobré fyzické a psychické kondici."

Co plánuje do budoucna? "NW se dá provozovat do hodně zralého věku, takže je to celkem jasné. 1000 peakpointů (PP), 2000PP, 3000PP...........10.000PP.........“, usmívá se.

Jaroslav-Bukovsky-2

Svůj tisící Peakpoint, získaný po necelých osmi měsících od první instalace aplikace, se rozhodnul Jarda oslavit s jeho turistickou partou z Klubu českých turistů. Za svůj výkon mu dokonce družina těchto nadšenců a recesistů uspořádala ceremoniál s předáním vítězného věnce. 

Že chození po horách je návykové a vzbuzuje v nás pocit své výkony zvyšovat si Jarda dokázal v srpnu roku 2020 během extrémního závodu B7. Ač byla toho roku trať velmi náročná nejen co do prodloužení trasy, ale také počasí, které stihlo vystřídat snad všechna roční období, Jarda trasu ve svých dvaašedesáti letech zvládnul.  

Děkujeme Jardovi za jeho zpověď i za natočené video, které jsme vám na FB představili jako Novoroční přání pro rok 2021.

 

RADOVAN STAREČEK

Radovan-Starecek-1

Ráďovi je 47 let, i on nám představil svůj příběh… 

„Aktivnímu chození po horách, a dnes již také běhání, se věnuji teprve krátce (5. rokem). 

Dříve jsem žádný aktivní sportovec nebyl, běhání jsem přímo nesnášel a na základní škole jsem ze všech předmětů nenáviděl tělocvik… Při běhání „patnáctistovky“ mě píchalo v boku, těžko jsem popadal dech a vymlouval se na všechno možné.  Kdyby mi tehdy někdo řekl, že po čtyřicítce zvládnu ujít 95 km z Třince přes nejvyšší beskydské vrcholy až do Frenštátu pod Radhoštěm v čase pod 24hod., poklepal bych mu na čelo a zeptal se, jestli se nezbláznil…“

 

Vše začalo rokem 2017, kdy se mu po mnohaleté práci na pozici obchodního manažera, která zahrnovala stres, nesprávnou životosprávu, spoustu hodin za volantem a počítačem, dostavily bolesti zad, potíže s trávením, únava a profesní vyhoření… Místo veselé nálady a humoru, kterým byl pověstný, začala převládat podrážděnost, deprese…

Ráďa si najednou uvědomil, že takto už dál žít nechce, a proto se rázně rozhodl změnit nejen práci, ale také své současné návyky… a začal tím nejjednodušším a nejpřirozenějším způsobem - chozením. 

Chodil denně, za každého počasí a do svých okruhů čím dál více začal zahrnovat také hory,.. Váha šla dolů, zdravotní problémy mizely, začal se cítit lépe a to jak po fyzické, tak po psychické stránce…

Šok a největší zlom v „jeho novém životě“ však nastal, když mu jednoho lednového večera zavolal kamarád s dotazem, zda s ním půjde jako parťák extrémní trailový závod – B7. Přišlo mi to tak absurdní, tak nesmyslné, tak šílené, tak bláznivé, že jsem mu se slzami v očích od smíchu řekl „jasně, to přece nic není“ a nahlásil mu své iniciály…. Když pak položil telefon a kamarád se neozval, že to byl jen vtip a místo toho přišel potvrzující e-mail s informacemi o úhradě startovného, smích ho přešel…. 

Hrdost mu však nedovolila couvnout, najednou se v něm probudila obrovská vášeň a zapálení „něco si dokázat“ a Ráďa na sobě začal ještě víc makat… V rámci soutěže LH365 v sobě objevil další vlastnost – rivalitu. Důsledkem bylo, že už v květnu 2018 měl 100 registrovaných výstupů na Lysou horu a na konci roku 2018 skončil s 230 výstupy. Aby zvládl práci a rodinu, naučil se chodit s čelovkou, vstávat hodně brzy ráno, a to včetně víkendů. Jeho nadšení nezlomila ani zlomená ruka… ani „rozmlácená“ pusa a spousta odřenin, chodil dál… 

Radovan-Starecek -2

A pak přišly další výzvy jako Pochod Praha-Prčice, Jesenická 60, Noční přechod Beskyd… a já zjistil, že dokážu ujít mnohem více km, než jsem kdy za svůj život ušel… Taky jsem přišel na to, že „všechno je jen o hlavě“.

„Svou první B7 jsem v roce 2018 úspěšně zvládnul v čase 23:18. Když jsem na jejím konci na schodech objímajíc svého parťáka a s pohledem na lidi na náměstí ve Frenštátu brečel dojetím, uvědomil jsem si, jak výstižný slogan tento horský maraton má. Nejen těch 95 km, ale hlavně příprava, mi změnila život, a to od základu.“

Následovaly další trailové závody,  zkracování času výkonů a také seznámení se s aplikací Peakpoint a s ní i radost z poznávání nových kopců. Stejnou radost s ním sdílí i jeho rodina a Ráďa je za tuto podporu nesmírně vděčný.

Kromě metalové hudby se mu chození po horách stalo jeho novou drogou a zároveň pravidelnou psychoterapií…

„Pobyt v přírodě mi umožňuje úplně vypnout mozek nebo naopak v klidu přemýšlet. Fyzická zátěž pak je pro mě aktivní relaxace… a taky miluju ten nepopsatelný pocit radosti, že jsem tu či onu horu zdolal, že jsem to ušel, že jsem to dal… K tomu všemu jsem jako bonus navíc také díky Peakpointu poznal spoustu skvělých lidí, spoustu podobných magorů jako jsem já, z nichž se někteří stali skutečnými kamarády.“   Ráďa

 

 

DAGMAR MAJKOVÁ

Dagmar-Majkova-1

Horalka na facebooku známá jako Daška Valová objevila Peakpoint poprvé v zájmové skupině Lysohoři, když zkoumala, co za údaje o výstupu mají někteří přispěvatelé na svých fotkách. (poznámka – jedná se o Sdílené foto Peakpoint, získané v aplikaci jako ověření výstupu). 

Po nainstalování aplikace, sbírání vrcholků ihned propadla natolik, že se stala vedoucí ženou v žebříčcích všech statistik Peakpoint.

Daška má krásné vzpomínky na spoustu kopečků v Českém středohoří.  Na hory bere vždy dobrou náladu. „Není nic lepšího, než potkávat milé a usměvavé turisty, no a samozřejmě mobil nebo lépe dva – s aplikací Peakpoint“, dodává. 

Její nejoblíbenější hora byla, je a vždy zůstane Lysá hora v Beskydech. Ta je jejím lékem na všechno. „Pomohla mi v nejhorších chvílích, když mi během pár měsíců zemřeli oba rodiče. V tom roce jsem ji zdolala na počest tatínka 100x, a přesto, že ji teď díky poznávání nových kopců v aplikaci zanedbávám, vždy bude pro mě ta nej.“

Dagmar-Majkova-2

Své kulaté zisky peakpointů vždy řádně oslaví, a to nejlépe přímo na vrcholku, nejčastěji s jednohubkami a přípitkem s kamarádkami, které už taky usilovně sbírají peakpointy. 

Daška si s radostí dopřává na vrcholcích i sladké odměny, které miluje. Už může, výšlapy do hor ji totiž pomohly zhubnout z výrazné nadváhy z předešlých let.

Tahle „peakpoinťačka“ popírá čas a každým rokem vypadá lépe, jak ji komentují kamarádky na sociálních sítích a my souhlasíme.

Její vzkaz ostatním? „Není nic krásnějšího než procházka lesem, zdolání vrcholu či vršku a vůbec nezáleží na tom, jestli je to Lysá nebo Hladový vrch.  Bonusem je pro mě vždy setkání s ostatními podobně postiženými kamarády a pípnutí píčku“, říká.

„Hory a já v budoucnu? Můj cíl je jediný – být stále v pohybu a zdolávat kopečky do kdy to půjde, bohužel už přiměřeně mému věku. I když na věk, díky horám, někdy docela zapomenu. Díky vám za Vaši apku, dáváte mi velkou motivaci a inspiraci kam vyrazit, za spoustu nových kamarádů, prostě za všechno…“  Daška.